Ovocným stromům se začnou zvětšovat („nalévat“) pupeny. To je známka proudění mízy a toho, že se stromy začínají probouzet. Záleží na počasí, může to být již v březnu.
V této době je možné roubovat stromy (peckoviny, jádroviny). Můžeme jen tak experimentovat. Roubování je ale také velmi dobrou možností jak zachovat vzrostlé stromy, jejichž plody nejsou chutné jak jsme si představovali. Vzrostlé stromy je škoda kácet, dejte jim ještě šanci..
Pokud je to třeba, stále ještě můžeme provádět řez stromů (jabloní, hrušní) – výchovný, udržovací, odstraňujeme poškozené a suché větve či formujeme koruny mladých stromků.
Pokud je však třeba, stromy prořezáváme. Řez ale provádíme velmi citlivě, ve dnech bez mrazu.
Prosvětlujeme korunu, odstraňujeme suché větve, odstraňujeme křížící se větve a podobně. Odrůdy s nadměrným růstem větví řežeme až v době květu, čímž zpomalíme jejich růst.
Řez vinné révy
V druhé polovině února pokud nemrzne provádíme řez vinné révy.
V září postupně dozrávají podzimní a raně zimní jablka a hrušky, švestky a pozdní broskve. Vybíráme vhodné dny bez deště. Plody sklízíme v pravý čas, tedy když se dají bez velkého odporu utrhnout.
Utržené plody vkládáme opatrně do bedýnek. Otrhané ovoce necháme pár dní vydýchat a pak teprve ukládáme do sklepa.
Pokud nemáme sklep, ukládáme do bedýnek vystlaných senem nebo slámou a dáme na balkon.
Ukládáme pouze kvalitní zdravé ovoce, bez známek poškození nebo červivosti.
