autor: RNDr. Šárka Svo... | přidáno: Sobota, 18. Srpen 2018 - 22:17

Rašelina je vzácná a důležitá. Za 1 rok se jí vytvoří pouze vrstva silná cca 1 mm.

Rašeliniště jsou výjimečné a důležité biotopy.

Rašeliniště dokáží vázat obrovské množství vody.

Co je rašelina

Rašelina vzniká hromaděním částečně rozložených rostlin. Rašeliniště je vlastně mokřad pokrytý vegetací, která po odumření tvoří rašelinu. Stanoviště kde rašelina vzniká, můžou být trvale zamokřená i periodicky zaplavovaná vodou. Rašelina vytváří zvláštní ekosystém.

Rozdělení rašelinišť

Slatiny – v rovinatých a údolních územích (nížiny), zde se z rostlin uplatňuje hlavně rákos a ostřice.

Slatiny najdeme například v Polabí, Horno a Dolnomoravském úvalu.

Přechodová rašeliniště - přechod ze slatinného charakteru do vrchoviště.

Najdeme je například v Chebské pánvi, Třeboňské pánvi.

Vrchoviště - vyšší až horské oblasti, zde se z rostlin uplatňuje hlavně rašeliník.

Vrchoviště najdeme například na Šumavě, v Krkonoších, Jizerských horách.

Co umí rašeliník

Rašeliník má obrovskou schopnost vázat vodu a to až 2100 % vody.
Je schopen vázat 21 x více vody než je jeho hmotnost.
Produkuje huminové kyseliny, které přirozeně zakyselují prostředí.
Rašeliník má neukončený růst - na vrcholu neustále roste a ve spodní částí postupně odumírá.

Jak se využívá rašelina

Balneologie – lázeňství. Příměs do pěstebních substrátů. Rozložitelné „květníky“ a jiffy (zakořeňovače), které se vyrábí z lisované rašeliny, rostliny se vysazují i s nimi a oni se pak postupně rozpadnou. Mulčování. Palivo. Podestýlka pro hospodářská zvířata. V akvaristice jako substrát na dno akvárií.

Zajímavost

Rašelina se používá při výrobě whisky. Některé palírny používají rašelinu k sušení naklíčeného ječmene při výrobě sladu. Kouřem sušený slad se rašelinou „ochucuje“.

Význam rašelišť

Rašeliniště jsou výjimečné a důležité biotopy – útočiště pro řadu chráněných a ohrožených druhů. Některé jsou vázané přímo na ně, protože jde o unikátní prostředí (vysoká vlhkost, chladnější prostředí, kyselá voda a půda). Na rašeliništích rostou např. masožravé rostliny rosnatky, tučnice a bublinatky. Dále zde rostou např. borůvky, brusinky, suchopýr, klikva a další.

Rašeliniště dokáží vázat obrovské množství vody (fungují jako houba), kterou pak vypouští do krajiny v době sucha.

Devastace rašelinišť aneb proč rašelinu nepoužívat v přírodní ani jiné zahradě

Tato unikátní území jsou devastována odvodňováním a těžbou rašeliny. Místa po těžbě mohou být tak zdevastována (odvodněna, odlesněna), že rašeliniště zcela zanikne.
K degradaci dochází dále tím, že se rašelinné ekosystémy převádí na lesní ekosystémy a vytvářejí se zde smrkové monokultury.